Geocaching s M10

Jiří Škoda
redaktor magazínu Koktejl

Geocaching je, ač se to na první pohled nezdá, poměrně komplexní obor lidské činnosti. Naivní představa, že stačí opsat někde na internetu souřadnice, vzít první přístroj, který mi k nim ukáže šipku a naslepo vyrazit, vezme za své při první terénní překážce. Já sám jsem brzy pochopil, že bez dokonalé přípravy toho moc neodlovím. A to byl i kámen úrazu – geocaching mám rád, ale chtěl bych se mu věnovat spontánně, ve chvíli kdy mám chuť, a ne zrovna když sedím u internetu a zároveň mám k dispozici tiskárnu, abych si vytiskl potřebný listing. Toužil jsem tudíž po přístroji, který by mě zbavil podobného trápení s přípravami a rovnou umožnil vrhnout se do akce ve chvíli, kdy se bude chtít mě. Když mi skončil na stole nový Garmin Asus M10, vypadalo to, že se můj sen přiblížil. Pojďme se tedy na něj blíže v souvislosti s geocachingem podívat.

Nejprve si shrňme to základní. K úspěšnému odlovu kešky je třeba splnit několik kroků:

Vybrat cíl
Dopravit se k cíli na delší vzdálenost
Zorientovat se v místě, na které dorazím dopravním prostředkem
Dojít si pro vlastní kešku

Do začátku našeho povídání jsem si stanovil ještě nějaké požadavky – nechci platit. Především ne za programy. Proto jsem pátral po bezplatných řešeních. Jedinou výjimku jsem udělal v podobě datového tarifu, především kvůli svému pohodlí. Naštěstí představené řešení je možné realizovat i bez něj, jen musíte být během příprav poblíž sítě WiFi nebo mít telefon připojen k domácímu počítači a využívat jeho připojení k internetu. Tento článek je psán tak, že si nejdříve popíšeme řešení offline a pak zmíníme krátce i variantu online. Jakou využijete vy, je už na vás.

M10 má jednu velkou výhodu a tou je vestavěná autonavigace celé Evropy. Ta hravě splňuje požadavky bodu číslo 2, protože jsem za celou dobu testování nesetkal s tím, že by mě nedovedla tam, kam by měla. Autonavigace je totožná se samostatně prodávanými přístroji Garmin, pochválit je určitě třeba její výbornou integraci v telefonu. Nastartuje takřka okamžitě a v celém systému jsou na ní odkazy (v kontaktech apod.).

Vestavěnou autonavigaci jsem pro keškaření doplnil ještě o freeware programy NaviComputer a GCzII. Můžeme tedy začít.

1. Vybíráme cíl

K vybírání cíle výborně slouží právě specializovaný program na keškaření s názvem GCzII. Stačí si jen vybrat některý z vyhledávacích parametrů (hledání podle adresy, kódu keše, aktuální pozice – zdaleka nejlepší možnost, kolem zadaných souřadnic, podle jména keše, jejího vlastníka, uživatele, tracking čísla některého z cestujících předmětů, případně názvu travel bugu nebo geocoinu). Výběr je opravdu bohatý. Jediné, na co si musíte dát pozor, je aktuální verze programu. Server geocaching.com čas od času mění formátování záznamu kešek a neaktualizovaný program má pak problém seznamy správně načíst.

Po vybrání příslušné kešky si lze prohlédnout její popis a další údaje, všechny lze navíc stáhnout pro pozdější offline použití. Poslední poznámka – k používání programu GCzII musíte mít účet na serveru geocaching.com. Má to ovšem i své výhody – ve výpisu si můžete například skrýt již nalezené schránky. K těm dalším se ještě dostaneme.

2. Dopravení se k cíli

Máte vybráno a je to daleko? Není nic jednoduššího než nasednout do auta (nebo do jiného dopravního prostředku; v případě vlaku však nepotřebujeme zrovna autonavigaci…), přepnout se na Home obrazovku a na jakékoli záložce vybrat v dolní části obrazovky možnost Vyhledat. Ve spodní části seznamu se nachází volba Souřadnice. Po jejich zadání už je to snadné – navigace vám sama nabídne možnost, že vás na místo dovede (Jet!).

3. Zorientování se v místě, na které dorazím dopravním prostředkem

Tohle je zřejmě ta nejtěžší část. Pokud se chceme zcela vzdát papírové mapy, což je – přiznejme si to – stále jeden z nejlepších navigačních prostředků, máme už jen pár možností a žádná z nich není stoprocentní a stejně jednoduchá. Mezi kešery i jinými turisty je velmi populární program OziExplorer. Ten je však poměrně těžkotonážní (z prvního pohledu na jeho obrazovku se vám může zamotat hlava), ale po seznámení se všemi funkcemi, nahrání map a jejich případném zkalibrování program takřka dokonalý. Má však jednu nevýhodu – je za peníze. Proto se bez něj v tuto chvíli zkusíme obejít.

Alternativou nám bude program NaviComputer. Co umí? Má tři základní funkce – zobrazuje mapu (v režimech online i offline), zaznamenává trasu (dobré pro pozdější analýzu) a umí zobrazovat body ve formátu GPX. Čili i kešky.

Zásadní funkcí programu je možnost vytvořit si pro něj mapy. Součástí instalace je i desktopový software NaviMapper, který má poměrně jednoduché a přehledné rozhraní. Stačí vyhledat místo na mapě, vybrat mapový zdroj a rozsah zoomu, který se má stáhnout. Já pro své účely zvolil mapy OpenStreetMap, oželel jsem maximální přiblížení a stáhl mapy zhruba pro celý okres Ústí nad Labem a okolí. Výsledný soubor, který se generoval na poměrně výkonném PC zhruba 5 minut, měl nakonec 65 MB. Ten už stačí nahrát do telefonu (já zvolil umístění na paměťovou kartu, nezapomeňte přesnou lokaci upravit v nastavení programu) a navigace začne okamžitě fungovat. Pokud zapnete i GPS, automaticky zobrazí na vložené mapě vaší pozici. Map si můžete takto generovat neomezené množství přesně podle vašich potřeb. Pokud vám nevyhovují možnosti, které jsou tam do začátku (moc jich není, dříve se tam nacházely i Google Maps, ale musely být zřejmě z licenčních důvodů odstraněny), lze si upravit i mapový skript (na blogu programu jsou potřebné odkazy, zajímavá je třeba slovenská freemap.sk). Počítám, že s rozvojem používání tohoto software budou skripty a mapy jen přibývat.

Třetí záložka je zásadní – zobrazení bodů ve formátu GPX. A kde je vezmeme? V programu GCzII.

Jak tedy vypadá ideální workflow? V mém případě takto:

V nastavení programu NaviComputer si upravím cesty k mapám a GPX bodům. Mapy ukládám na paměťovou kartu, lze však volit i vestavěný úložný prostor (ten má velikost cca 4GB, 2,5GB zabírá integrovaná autonavigace). K souborům GPX mám nastavenu tuto cestu: \Program Files\GCzII\GPX, což je složka, kam ukládá GPX soubory program GCzII.
V programu GCzII některým z výše uvedených možných způsobů vyhledám kešky, o které mám zájem, celý seznam pak jednoduchou volbou (Nabídka > Export > Export GPX) uložím.
Opět v programu NaviComputer se přepnu na záložku GPX a už jen vyberu seznam předtím vygenerovaný a případně i jednotlivé body, které chci na mapě zobrazit.
Teď už mi nic nebrání v cestě za keškou…

Toto řešení má samozřejmě své nevýhody, třeba nedostatek dobrých mapových podkladů. Věřím ale, že se situace může jenom zlepšovat.

V případě, že jste stále online, můžete přeskočit krok s generováním vlastních map. Pokud delší dobu podržíte na mapě v programu NaviComputer prst, zobrazí se kontextová nabídka. Z ní stačí vybrat Online mód.

4. Jdeme si pro vlastní kešku

Když už jsme blízko kešky, přepneme se opět do programu GCzII, zobrazíme si detaily kešky a kliknutím na tlačítko GPS monitor se dostaneme ke klasické šipečkové navigaci. Zoom v zaměřovacím kruhu se automaticky přizpůsobuje vzdálenosti od schránky, a když už jsme blízko cíli, vyměří nám oblast, ve které by se keška mohla nacházet. Ani ty nejlepší GPS přístroje, M10 nevyjímaje, totiž kvůli nedokonalosti této technologie nemohou určit cílové souřadnice s dostatečnou přesností.

GCzII také umí spolupracovat s programem Google Maps. Ten je zdarma a program vám jeho prostřednictvím ukáže polohu kešky v terénu. Nezbytností je samozřejmě v tomto případě internetové připojení.

Po úspěšném nálezu kešky je v případě připojení na internet možné rovnou zapsat svůj nález do logu (opět v GCzII – Nabídka > Zapsat log), integrovaným fotoaparátem se na místě zvěčnit a svůj objev hned prezentovat třeba na Facebooku. Na keškaření s M10 si lze zkrátka velmi rychle zvyknout.

Nějaká negativa? Problémem může být menší výdrž baterie v porovnání s běžnými turistickými navigacemi. To je ovšem věc, která trápí většinu dnešních smartphonů závislých na připojení k internetu. I to lze však do jisté míry eliminovat. Pokud můžete, nepoužívejte datové připojení, výrazně tím prodloužíte výdrž přístroje. Naopak stav zapnutí GPS nemělo na spotřebu až takový vliv, jaký bych čekal. Pro co nejdelší výkon je samozřejmě nejlepší vypnout všechna nepotřebná „rádia“, tzn. včetně WiFi a Bluetooth. A pomůže samozřejmě autonabíječka, která je součástí volitelného příslušenství. Dobíjet lze i pomocí USB například z netbooku či notebooku.

Odkazy:

GCzII

http://www.nicque.com/PQz/GCz.htm

Na stránce je ke stažení i čeština do programu.

NaviComputer

http://navicomputer.com/index.php

Program je v angličtině, ale moc toho nenapíše, není se tedy čeho obávat.

Google Maps

http://www.google.com/mobile/maps/

Poznámka:

Všechny programy se nepřetržitě vyvíjejí, některé funkce se tak mohou časem měnit. Doufejme, že k lepšímu.

NaviMapper

Výchozí obrazovka NaviMapperu.

Vybereme, kterou část mapy chceme uložit a vpravo zaškrtáme, jaký rozsah přiblížení. Číslo za dvojtečkou udává, o kolik se jedná dílků mapy.

Pak už stačí kliknout na download a počkat, než se mapa stáhne.

Úvodní obrazovka Garmin-Asus M10ky, přizpůsobená potřebám geokešera: Úvodní obrazovka Asusu M10 přizpůsobená potřebám geokešera.

Integrovaná navigace nalezne signál velmi rychle a to i v budovách.

Takto vypadá autonavigace ihned po zapnutí, zobrazí vaši aktuální pozici a čeká.

Jednoduchým klepnutím na displej lze přepnout i do módu mapa, který je ve 2D.

Pod ikonou lupy s nápisem 'Vyhledat' na úvodní obrazovce se skrývají miliony bodů zájmu. Je zde i volba nechat se navigovat na konkrétní souřadnice.

Program GCzII po spuštění. Nezapomeňte vpravo dole poklepáním na kytičku aktivovat přijímání signálu GPS programem. Program GCzII po spuštění. Nezapomeňte vpravo dole poklepáním na kytičku aktivovat přijímání signálu GPS programem.

Třetí možností vyhledávání je hledání kolem aktuální pozice.

Takto vypadá výpis kešek v okolí.

Výpis je možné exportovat do formátu GPX pro použití v jiných programech. Jednou z voleb je i komerční OziExplorer.

V detailu kešky vidíme vše, co potřebujeme pro úspěšné odlovení.

Ve výchozím nastavení se k listingu nestahují fotky a výřezy map. I to lze ale na vyžádání udělat.

Takto se keška zobrazí v Google Maps. Uděláme si tak první představu, do čeho jdeme.

NaviComputer má dvě možnosti, jak zobrazovat mapové podklady. Buď si je připravíme předem, nebo je taháme online z internetu. Po aktivaci GPS (tentokrát vpravo nahoře), podobně jako u GCzII, vidíme na mapě naší polohu.